Víra ve vesmír

Víra a vesmír. Řekl bych, že docela aktuální téma. Materialisty zesměšňované, ale důležité pro stále větší počet lidí. Víra není abstraktní pojem, je to životní styl.

Ať se snažím vzpomenout sebevíc, nepamatuju si žádné období mého relativně krátkého života, kdybych se mohl považovat za materialistu. Bezesporu jsem prošel obdobím "útulumu", kdy pro mě byl obvod mého bicepsu nebo moje "reputace" důležitější, než zamyšlení, jakým způsobem ovlivňuji lidi kolem sebe svou přítomností, svou osobou, mým chováním. Během tohoto "období temna" jsem začal postupně od života dostávat pěkných pár facek. Jednu za druhou a slusně peprných. Teď už vím, že kdo mi dával rány nebyl "život", ale já sám. V devatenácti jsem musel opustit republiku a dostal jsem tvrdé školení. Sám, daleko, nepochopen a zdálo se, že navždy. Ne, to nestačilo k tomu, abych začal vnímat vyšší souvislosti, ale mým temnem sem tam prosvitl paprsek světla, který, ačkoliv záhy pohlcen, zanechal stopu jako negativ na sítnici a začal se vracet s větší frekvencí.

V současnosti se stavím stále častěji do role pozorovatele sama sebe a kolikrát už se dokážu osvobodit od svého ega, se kterým se tolik lidí nevědomky ztotožňuje, protože jej považuje za svoje já. Jak? Stačí si uvědomit, že to, co neustále něco potřebuje, co někam spěchá, co soudí, pomlouvá a stěžuje si, nejste vy. Vy jste ten v pozadí, kdo poslouchá a odnese si co se mu zamlouvá. Bohužel je stále většina lidí natolik splynutá se svým egem, že si neuvědomuje svoji absolutní suverenitu a tudíž se nechá ovládat jako loutka jeho neustálými výlevy (ačkoliv ego vám našeptává pravý opak). Na druhou stranu se stále více lidí probouzí. Stále větší počet lidí se umí rozhodovat srdcem, protože se naučili utišit a zpochybnit breptu naučené mysli a mistrně převlečeného ega. Humorně výsledek, alespoň pro mě, vypadá tak, že se lidstvo na jedné straně žene do propasti, kterou si samo vyhloubilo a na druhé straně proláklinu protíná rostoucí počet křišťálových mostů uvědomělých bytostí.

Věřím a doufám, že myšlenková struktura současného světa spěje ke svému konci. Je docela možné, že to bude proces bolestný, ale bez smrti není narození. Kdo věří na náhody, věří víceméně v chaos a kdo věří v chaos, postrádá zásadní věc- víru ve vesmír. Stejně jako existují nezvratitelné fyzikální zákony v hmatatelné rovině, existují subtilní vesmírné zákony v rovině metafyzické. Ačkoliv se nedají naměřit našimi primitivními přístroji, fungují od vzniku světa, bezchybně a odráží se do našeho materiálního světa v podobě přítomnosti, kterou prožíváme. Vše je spojené se vším, neviditelnou pavučinou, jejíž komplexnost náš mozek není sto pochopit. A ani není třeba. Jestli v ně věříte nebo ne, je ovlivňuje asi tak stejně jako eventuální nevíra v gravitaci. Smysl života stejně nespočívá v racionálním chápání, spíše v žití samotném skrze pochopení. Vše co vidíme kolem sebe, má svůj počátek v duchovní rovině. Nejen věci, ale i události jsou jen zhmotněná energie našich myslí. Každá nemoc začíná na nehmotné úrovni a proto pravé uzdravení musí začít opět v této rovině. Západní medicína praktikuje především syptomatickou léčbu, jinak řečeno: zabít škůdce, ale nechat v těle a mysli příznivé podmínky pro další zhoubný růst. Ale i v této oblasti svítá, stačí mít jen otevřené oči. Někdo může namítnout, že například otrava potravou nemá co společného s duchovnem. Chyba, I tuhle situaci jsme si vytvořili na duchovní úrovni a nevědomě jí dali zelenou.

Současná ekonomická krize není smůla nebo náhoda, podobně jako orkán nad Mexickým zálivem. Myšlení jednoho osvíceného jedince má obrovskou sílu, ale nedá se porovnat s duchovně-myšlenkovým temnem miliardové masy. Výsledek vidíme kolem sebe, je námi vytvořenou realitou: krize ekonomická, ekologická, politická zkorumpovanost, agresitiva, pandemie AIDS a náboženská fanatičnost.

Svět nezměníte jinak než skrze sebe, protože jen nad sebou samým mate absolutní svobodu, jako hrnčířovi prsty v mokré hlíně. Dle mého názoru jeden z nejmocnějších nástrojů, které vám na Cestě pomohou, je víra. Prolétly vám hlavou asociace typu kostel, modlení, zpověď a podobně? Ne, nemluvím o kategorizované a "zesystematizované" víře kostrbatých náboženství. Začněte věřit všudypřítomné síle beze jména a chrámů. Cesta vede, mimo jiné, skrz pozorování. Přestaňte se na věci dívat tak, jak vás naučili rodiče, škola, náboženství, společenská etiketa. Dívejte se na svět očima novorozeně. Bezúčelově a bez posuzování. Neposlouchejte mysl, když procesuje vaše optické vjemy: jablko Golden kilo za 25 korun. Ne. Za automaticky přiřazenou nálepkou leží nádherný zelený globus, s kouzelně nepravidelnými křivkami a povrchem jako naleštěný parket, v jehož prohlubni okolo stožáru, který ho spojoval jako pupeční šňůra se stromem, se odráží stropní světla. Pokud budete opravdu chtít, uvědomíte si, jak smutně kategorizovaná e etiketovaná je naše realita. Zpočátku se vám asi nepodaří utišit kritiku užvaněné mysli a ega, ale můžete jí přestat věřit. A učiňte to s úsměvem a s pochopením, protože proti čemu bojujete silou, odpoví silou. Zvítězit můžete jen láskou. Nenávist vůči vašemu egu by vytvořilo konflikt v rovině sebelásky, kterou začíná veškeré další milování.

Věrím ve vesmír. Používám slovo vesmír, protože se chci vyhnout myšlenkovým asociacím spjatých se slovem Bůh. Lidé popsali Boha ve svých náboženstvích, dali mu lidské vlastnosti, k mému úžasu dokonce I ty negativní (Bůh rozhzněvaný, mstivý a krutý), převážně mužský rod a privilegia jen jeho "opravdovým" uctívačům. Nemohli jsme být vzdálenější od Boha. Bůh-Bohyně je Bytí, Bytí je Vesmír a Vesmír je Láska, bez podmínek, kritérii a ultimát.

Věřím ve Vesmír a od té doby je můj život veselejší a jednodušší. Jak se taková víra manifestuje v každodenním životě? Uvědomuji si, že ať se stane cokoliv, je to pro mě v tuto chvíli to nejlepší. Ujede mi tramvaj a nedostanu vysněný job? Věřím, že stejně jako další tramvaj přijde lepší job, který mě posune dál. Před pár týdny jsem se octl téměř plonk na opačném konci světa. Ne, nebyl jsem sám, měl jsem víru. Netrvalo dlouho a moje situace se nečekaně zlepšila. Uvědomuji si, že nevidím celou pravdu a z mého úhlu pohledu naooko negativní situace může mít skryté  pozitivní dopady a pokaždé má svoje důvody v souladu s vesmírnými zákony. Nemluvím o rezignaci, nýbrž o akceptaci. V každé situaci mám naprostou svobodu rozhodnutí jak se zachovat dále a věřím, že se rozhodnu správně. Čím víc věříte, že jste součástí vesmírného plánu, který sám vytváříte, propojen se vším, tím víc vám "chodí na ruku" trumfů. Také postupně začnete vidět souvislosti, které jste dřív neviděli. S odstupem let pochopíte smysl událostí a jak jste je vygenerovali. A to vám přinese velkou úlevu a radost. Věříte, že jste pánem svého vesmíru, neoddělitenou součástí nekonečného vesmíru a přestanete vinit vnější okolnosti a ostatní lidi z událostí ve vašem životě. Jste pánem a inspirací. Skrze sebe přinášíte světlo ostatním. A proto, než se přístě naštvete banální situací, předtím, než začnete nadávat na kolemjedoucího, vydechněte a uvědomte si, že váš upřímný úsměv může být v tu chvíli ta jediná bible, kterou má další kolemjdoucí na dosah.

Můžete se tomu všemu zasmát, budu se smát s vámi. Koukejte na tu nádheru kolem sebe!:)

linkuj.cz vybrali.sme.sk